ANDERSON, Poul: Matka králů, 2003

Matka králů, v níž se snoubí prvky a postavy jak historické, tak bájné, je vyprávěním o Gunnhildě, královně anglické a norské, která tak vysoko vyčnívala v desátém století – na sklonku Vikinské éry – že se stala legendární i mýtickou postavou. Gunnhildu, dceru mocného norského náčelníka, jako sedmileté dítě okouzlila moc čarodějnice, otcovy konkubíny. Jiným způsobem ji okouzlil pohledný, pánovitý Eirik, syn jejich krále. „Nikdy se nevzdám,“ přísahá po matčině smrti. „Skrze mne se náš rod povznese k výšinám.“ Od otce se naučila, jak mocní využívají slabých. Ale jsou i jiné prostředky jak ovládat, a ty Gunnhilda hledá. Je poslána do učení ke dvojici šamanů, stává se z ní jasnovidka, je znalá bohů, ovládá čarodějnictví. S využitím nově nabytých znalostí se jí podaří provdat se za Eirika. Je předurčena stát se královnou – její čarodějnické umění se úděsně velkolepě doplňuje s Eirikovou silou a průbojností. Leč Eirikovi nepřátelé jsou lstiví a Gunnhilda se brzy musí obejít bez něj a jeho síly. Má-li Gunnhilda dodržet dětský slib, že se nikdy nevzdá, poteče krev jejího rodu a každý ze synů, které Eirikovi porodila, se stane králem. Tím ovšem její boj nekončí…